V momentě, kdy čtete tyto řádky, Evropa diskutuje nad konkrétním návrhem očkovacích certifikátů (pasů), které mají usnadnit cestování a se kterým přišla v polovině března Evropská komise. V posledních týdnech, které tomu předcházely, a stejně tak nyní, se nemluvilo snad o ničem jiném. Pro některé jde o vytouženou vstupenku, která zajistí návrat do života, který jsme znali před pandemií, pro druhé je to ďáblův nástroj, jak zase o něco lépe špehovat lidi a sbírat a využívat jejich data.
Ponechme pro potřeby tohoto článku stranou, co Evropská komise přesně představila a jak by podle ní měl tento certifikát vypadat, jak by se měl nazývat a co všechno by měl nebo neměl umět. Důležité je připomenout, proč jej vůbec potřebujeme.
K odvětvím, které restrikce spojené s koronavirovou pandemií přiškrtily nejvíce, patří bezpochyby cestovní ruch a turistika. Příjmy ze zahraničního cestovního ruchu jsou pro mnohé zejména jihoevropské země naprosto klíčové. Španělská ekonomika podle tamního statistického úřadu v loňském roce klesla o rekordních 11 procent. Nedobrá situace je také v České republice, kde pandemie dostala na kolena mnoho podniků v cestovním ruchu a řada firem, která sice krizi přečká, se ocitne bez jakýchkoliv rezerv do budoucna nebo v dluzích. Podle analýzy společnosti Economic Impact, kterou zadala CzechTourism, propad za minulý rok tvořil zhruba 54 procent a ztráty v roce 2021 způsobené přímo restrikcemi mohou dosáhnout až 165 miliard korun.
Očkovací certifikáty, které by se postaraly o návrat turistů, se proto jeví jako spásné řešení, a já jejich vznik podporuji. Aby se však ujaly a splnily svůj účel, budou muset urazit ještě dlouhou cestu. V první řadě si musí si získat podporu politiků, důvěru občanů, musí jít ruku v ruce s dalšími protipandemickými opatřeními a v žádném případě nesmí nikoho diskriminovat – tedy vyřazovat lidi, kteří nemohou ze zdravotních důvodů podstoupit očkování nebo jsou teprve na čekací listině.
Úspěch koronavirových certifikátů se bude proto odvíjet od úspěšnosti a rychlosti očkování, a to nejen v Evropě, ale po celém světě. Zatímco Spojené státy, Velká Británie a Izrael míří ke kolektivní imunitě, EU se může pochlubit pouze zlomkem naočkované populace. U rozvojových zemí se počítá s tím, že vakcinace obyvatel neskončí dříve než v roce 2023 nebo 2024.
Očkovací certifikáty tedy možná představují jízdenku do normálu, bez úspěšné vakcíny ale zůstanou jen bezcenným cárem papíru.
Martina Dlabajová, poslankyně Evropského parlamentu.
Psáno pro měsíčník Hospodářské komory ČR Komora.
