„Společným jmenovatelem projektů podpořených programem Kreativní Evropa je spolupráce a šíření myšlenky evropanství napříč hranicemi,“ říká v rozhovoru poslankyně Evropského parlamentu Martina Dlabajová. Po překonání následků pandemie vidí největší výzvu pro kreativní průmysly v rozvíjení digitalizace.
O programu Kreativní Evropa v Česku panuje bohužel pouze základní představa. Jak byste ho představila lidem, kteří si jeho působení třeba ani neuvědomují, přestože sledují evropské filmy, čtou evropské knihy, v lepších časech chodí na festivaly podpořené Kreativní Evropou?
Myslím, že je to podobné jako s jinými fondy. Lidé se kochají výhledem do přírody z historické rozhledny, ale netuší, že byla opravena z evropských fondů. Otázka samozřejmě je, zda tuto informaci k pocitu opojení z výhledu do okolí nutně potřebují, ale to bychom asi odbíhali od vaší otázky. Program Kreativní Evropa je v podstatě jediný grantový titul určený jmenovitě na podporu kultury v Evropě. Pokud tedy nějaký festival byl podpořen z evropských peněz, je velká pravděpodobnost, že to bylo právě z tohoto programu. A zdaleka nejde jen o festivaly. Vzpomeňte si třeba v roce 2015, kdy se v západočeské Plzni konala jedna úžasná akce za druhou, jak se město samo o sobě proměnilo a vlastně dodnes zůstalo velkým lákadlem nejen pro milovníky kultury, ale i turisty obecně. Plzeň se tehdy stala držitelem titulu Evropské hlavní město kultury, což je jedna z vlajkových lodí Kreativní Evropy. Hledala jsem čísla a podle organizátorů navštívilo tehdy 636 akcí, které byly zařazeny do projektu, 1,38 milionu lidí. Neuvěřitelné.
Řešíte coby europoslankyně nějaké konkrétní otázky spojené s programem Kreativní Evropa?
Ano, Evropský parlament hraje důležitou roli ve schvalování rozpočtu EU, jehož součástí jsou programy, jako je Kreativní Evropa. Ještě mám v živé paměti jednání o víceletém rozpočtu, kterým se bude řídit unijní hospodaření příštích sedm let. V Evropském parlamentu si uvědomujeme důležitost evropské kultury a fakt, že je potřeba ji co nejvíce podporovat. Dlouhodobě proto žádáme, aby se financování pro Kreativní Evropu navýšilo, a to nejlépe na dvojnásobek. Není to vždy jednoduché, protože zdroje jsou omezené, ale nevzdáváme to. Pro příští sedmileté období se nám podařilo vyjednat o 600 milionů eur více než v předchozí „sedmiletce“. To považuji za úspěch.
Jaká je pozice Kreativní Evropy mezi dalšími evropskými komunitárními programy jako Erasmus+, Horizon Europe a dalšími?
Každý z těchto programů se soustředí na podporu něčeho jiného. Erasmus+ je tu pro studenty, učně, učitele a profesory, kteří chtějí nabrat zkušenosti při studiu nebo praxi v zahraničí, Horizon Europe je nejambicióznější program na podporu výzkumu a inovací a slibuje netušené příležitosti nejen pro vědce, ale i pro malé firmy nebo startupy a z Kreativní Evropy čerpají umělci. Všechny tyto štědré programy, ač jsou různorodé, mají jedno společné, a tou je přidaná evropská hodnota. Někdy mě mrzí, že je stále těžké si pod tím představit něco konkrétního, přestože by nemělo. Přidaná hodnota Evropy není o tom, kdo dostane z rozpočtu EU více, nebo méně peněz, ale o tom, co dokážeme, když se spojíme a vytvoříme něco, co bychom sami nezvládli nebo by nás to ani nenapadlo.
Kreativní Evropa v ČR funguje od roku 2002. Jak podle Vás za tu dobu ovlivnila kulturní scénu u nás?
Ovlivnila ji velmi výrazně, a to i proto, že Česko program opravdu využívá a čerpá z něj všechny výhody. Napočítali bychom desítky projektů, které by se nemohly uskutečnit, pokud by nezískaly podporu z programu Kreativní Evropa. Pokud byste se chtěli seznámit se všemi z nich, tak vřele doporučuji webové stránky programu, které jsou i v českém jazyce, a najdete na nich celý seznam. Budete překvapeni, kolik projektů z nich znáte. Může jít o natočený film, na kterém jste byli v kině, festival, který jste navštívili s přáteli, nebo videohru, kterou mají vaše děti v počítači. Na seznamu jsou také úžasné přeložené knížky nebo jejich veletrhy. Je to skutečné rozmanité, ale jak už jsem říkala před chvílí, společným jmenovatelem toho všeho je podpora Evropy, evropské myšlenky a evropanství, tedy něčeho, co nezná hranic. V tom já osobně vidím největší přínos Kreativní Evropy, která umožňuje, aby jakékoliv dílo překonávalo hranice a šířilo se dál. K tomu pomáhají titulky, dabing, ale také inspirace tématy v zahraničí nebo zpracování námětu, který se dotýká více zemí. Dílo samozřejmě nemusí pouze překračovat hranice, ale může prostupovat i časem. S Kreativním Evropou je tohle možné a je to daleko snazší.
V době covidové pandemie je přinejmenším v ČR kultura omezována ve srovnání s jinými odvětvími až nespravedlivě. Jaká by podle Vás měla být strategie na podporu a udržení kultury v této době?
To je téma, které mě osobně trápí a v Evropském parlamentu se mu věnujeme denně. Kreativní průmysly jsou v podstatě po celé Evropě jedinečným ekosystémem, který vzájemně propojuje síť převážně malých firem, mikropodniků nebo pouze jednotlivců či tzv. freelancerů. Spolu s cestovním ruchem patří tzv. kulturní a kreativní průmysly, které zahrnují všechny profese opírající se o talent, k sektorům ekonomiky nejvíce zasaženým současnou krizí. Je dobře, že vlády v Evropě sáhly po mimořádných opatřeních, která mají podpořit pracovníky v KKP. Bohužel ale ne všechna z nich jsou pro tento sektor kvůli jeho specifické struktuře ideální a dobře přizpůsobená. Důležitým zdrojem bude hlavně v budoucnu unijní rozpočet a plán obnovy. Světlo na konci tunelu vidím také v programu Horizon Europe, ve kterém se mně osobně podařilo vyčlenit podporu pro inovativní malé a střední firmy. V posledních těžkých měsících jsme totiž mnohokrát viděli, že inovace a kreativita byly často tím, co firmám pomohlo přežít nejhorší. Věřím proto tomu, že kulturní a kreativní průmysly mohou být příštím hnacím motorem obnovy nejen Česka, ale celé Evropy.
Jste místopředsedkyní parlamentní meziskupiny pro kreativní průmysly, kterou jste spoluzakládala. Jakým způsobem kultura funguje jako průmysl?
Parlamentní skupina pro kreativní průmysly, kde jsem byla místopředsedkyní, fungovala v minulém období (2014-2019). Loni na její činnost navázala skupina pro malé a střední podniky, které předsedám. Myslím, že to dává smysl a je to i symbolické. Jak už jsem říkala dříve, v kreativních průmyslech působí zejména malé a střední firmy nebo i jednotlivci. V Evropském parlamentu jsme spočítali, že tyto průmysly zaměstnávají více než 12 milionů lidí, což představuje téměř 8 procent aktivní populace v Evropě, a 80 procent z toho pracuje právě v malých a středních firmách. To není vůbec málo. Situace je podobná i v České republice. Byla jsem ráda, když na podzim loňského roku česká ministerstva průmyslu a kultury podepsala memorandum o vzájemné spolupráci, kde oba ministři uznali, že kreativní a kulturní průmysly představují významný sektor ekonomiky s potenciálem do budoucna. Je to první krok, na kterém se dá stavět.
Kreativní Evropa vstupuje do dalšího sedmiletého cyklu. Jaké v této perspektivě vidíte priority, kterým by se mohla/měla věnovat, tedy kromě vyrovnání se s dopady pandemie?
Velkou výzvou bude určitě digitalizace. Pokud lockdown přinesl něco pozitivního, tak to bylo to, že jsme udělali velký pokrok v digitalizaci. Nyní to budeme muset šikovně využít. Do budoucna je potřeba soustředit se na rozvoj digitálních dovedností, a to i v sektoru kulturních a kreativních průmyslů.
Co znamená Kreativní Evropa pro Vás? Máte třeba nějaký srdeční projekt programem podpořený?
Mám a jde o opravdu velkou srdeční záležitost, na kterou jsem pyšná. Jedná se Zlínský filmový festival, který je nejstarší, největší a nejvýznamnější filmovou přehlídkou svého druhu na světě. Podporu z programu Kreativní Evropa čerpá už od roku 2003. Nevynechala jsem jediný ročník.
Rozhovor vyšel v souhrnné zprávě o programu Kreativní Evropa za období 2014-2020: Kreativní Evropa v ČR 2014-2020.
